Třináct let po slavnostní večeři, na kterou nedorazil třináctý host, jsou zbývající hosté jeden po druhém vražděni a jejich těla jsou pokládána ke stejnému stolu na stejná místa, na kterých seděli před třinácti lety.
Nejlepší film roku 1945 ukazuje na svou dobu velmi otevřeně zničující vliv alkoholismu. Je ironií osudu, že toto vynikající dílo klasika Billyho Wildera téměř nešlo do kin, protože ho testovací publikum, nezvyklé na tak syrový realismus, hodnotilo velmi negativně. V dnešní době je film označován za jedno z nejlepších...
