Jan Němec ve svém uměleckém eseji s podtitulem „Střepiny snů, ticho a tma“, natočeném podle původního námětu Terezy Brdečkové, sklání poklonu Marii Čermínové neboli Toyen (1902–1980), jedné z největších osobností českého i světového surrealismu. V barvité, poetické koláži se do popředí dostává její vztah...
Neslyšící František se dostává do vězení poté, co v záchvatu paniky a vzteku zabije milence své přítelkyně Lízy. Když je později propuštěn, touží milovanou ženu najít. Pátrání po zmizelé lásce mu však komplikuje jeho handicap i slepá důvěra v pomoc bývalého spoluvězně Standy.