Druhý film ostrovní trilogie je v Bergmanově filmovém díle jedním z mála politicky angažovaných snímků, navzdory tomu, že se tvůrce tomuto označení bránil v sebeironickém zlehčení: Politicky nezaujímám vůbec žádné stanovisko. Kdyby existovala strana bázlivců, tak bych do ní vstoupil. Politikum v pochmurné, ostře...
Konec 19. století. Mladá slečna Julie žije v sídle se svým otcem. Nedávno zrušila zasnoubení, ale přitahuje ji jeden ze služebníků, Jean. Stráví spolu svatojánskou noc a vyprávějí si své vzpomínky a sny. Uvědomí si, že poměr mezi mužem z lidu a aristokratkou je nemožný, a proto plánují uprchnout do Švýcarska.
